Teplotní rozsahy spacáků
Teplotní rozsah spacáků se řídí evropskou normou EN 13537 a stanovuje přesné kritéria pro 4 teplotní stupně - maximální teplotu, komfortní teplotu, limit a extrém.
EN 13537 je evropská norma určená ke standardizaci teplotních tříd spacáků vyráběných a/nebo prodávaných v Evropě. Od 1. ledna 2005 vstoupilo v platnost kritérium CEN pokrývající testování a zveřejňování teplotních tříd spacích pytlů. Nové kritérium se liší od standardů, které existovaly dříve. V roce 2016 byla tato norma nahrazena normou ISO EN 23537:2016.
Norma zákazníkovi zjednodušuje porovnání jednotlivých modelů spacáků. Výrobci musí měřit teplotní odolnost spacáků dle stejných pravidel a označovat tak jednotlivé stupně dle dané normy. Zákazník tak ví, že jednotlivé teplotní limity odpovídají a jsou porovnatelné.
Norma měří čtyři teplotní stupně:
Horní hranice (maximální teplota) — teplota, při které může standardní muž spát bez nadměrného pocení. Zakládá se s kapucí a otevřenými zipy a s rameny vně spacáku.
Komfort (komfortní teplota) – teplota, při které může standardní žena očekávat, že bude pohodlně spát v uvolněné poloze.
Dolní limit (limitní teplota) — teplota, při které může standardní muž spát osm hodin ve stočené poloze bez probuzení.
Extrémní teplota — minimální teplota, při které může standardní žena zůstat šest hodin bez rizika smrti v důsledku podchlazení (ačkoli omrzliny jsou stále možné).
Tato hodnocení jsou brána za předpokladu, že subjekt používá karimatku, stan a má na sobě jednu vrstvu termoprádla.
Z výše uvedeného vyplývá, že pouze komfortní teplota je teplota, podle které má uživatel vybírat spacák, který bude používat.
Pro účely těchto měření se předpokládá, že „standardní muž“ je ve věku 25 let, s výškou 173 cm a hmotností 73 kg; za „standardní ženu“ se předpokládá 25 let s výškou 160 cm a hmotností 60 kg.